Cenné papíry kapitálového trhu

S cennými papíry, které mají splatnost delší než jeden rok, se obchoduje na kapitálovém trhu. Likvidita (schopnost přeměny na peněžní prostředky) cenných papírů je díky této splatnosti velmi nízká. Takovéto obchodování s sebou přináší vyšší riziko, se kterým je však spojen vyšší výnos, který plyne z investice do cenných papírů. Záleží ovšem na povaze investora, zda se rozhodne riskovat a investovat do cenných papírů kapitálového trhu s vidinou získání vyššího zisku nebo zvolí konzervativnější způsob investování bez značného rizika, s relativní jistotou navrácení finančních prostředků a nižším výnosem.

Cenné papíry kapitálového trhu dělíme na majetkové a úvěrové cenné papíry.

Majetkové cenné papíry sebou nesou právo na určité množství majetku emitenta (např. akciové společnosti). Majitel takového papíru má právo na podíl na zisku společnosti (dividendu), právo na řízení společnosti (zúčastnit se zasedání valné hromady, případně i hlasovat) a také má právo na likvidačním zůstatku společnosti, která se dostane do platebních a jiných problémů bez možnosti její další existence. Příkladem majetkových cenných papírů jsou akcie a podílové listy.

Úvěrové cenné papíry představují závazek (dluh) emitenta vůči majiteli cenného papíru. Tyto cenné papíry mají přesně stanovenou dobu splatnosti, kdy dlužník vrací vypůjčenou částku majiteli cenného papíru. Kromě zpětného získání nominální hodnoty, která je vytištěna na úvěrovém cenném papíru, získává investor během držení papíru úroky, které pro investora znamenají výnos z investice. Tyto úroky se především odvíjejí od nominální hodnoty a splatnosti cenného papíru. Na rozdíl od majetkových cenných papírů nejsou s vlastněním těchto papírů spojena práva na řízení společnosti a investor nemůže ovlivňovat provoz dané společnosti, která je emitovala.

Součástí kapitálového trhu mohou být primární nebo sekundární trhy. Na primárním trhu se objevují první emise cenných papírů od emitentů, kteří mají tuto fázi plně pod kontrolou a přesně ví, kteří investoři si kupují jejich cenné papíry, tedy vůči komu mají emitenti závazky. Nejčastějšími cennými papíry, se kterými se obchoduje na primárních trzích jsou vydané akcie. Emitent (akciová společnost) u této emise přesně ví, kdo jsou akcionáři, a hlavně kdo nese již zmíněné práva – právo na podíl na zisku, na řízení společnosti a na likvidačním zůstatku.

Na sekundárním trhu se obchoduje s již emitovanými cennými papíry a emitenti ztrácí vazbu mezi investory (majiteli cenných papírů), protože jakákoli změna majitelů a přeměna peněžních prostředků probíhá pouze mezi investory.